User:Kir/Sandbox3: Difference between revisions

m
no edit summary
mNo edit summary
mNo edit summary
(32 intermediate revisions by 2 users not shown)
Line 1: Line 1:
ኣብ መእተዊ ናይ “ኣይንፈላለ” ብስፊሑ ተገሊጹ ከም ዘሎ፡ ሓቀኛ ታሪኽ ኤርትራ ካብ ሰነዳት ናይቶም በብጊዜኡ ዝገዝኡዋ ወገናትን ካልኦት ናይ ደገ ተዓዘብትን ጥራይ ክግለጽ ዘይክኣል`ዩ። ታሪኽ ኤርትራ ብኤርትራውያን ዝስራህ ክነሱ ግን፡ ማዕረ`ቲ ናይ ገዛእቲ ሰነዳት ክሰርዖ ብዝኽእል ኣገባብ ከይተሰነደ ሰለ ዝጸንሐ፡ ብዛዕብኡ ክጽሕፍ ዝብገስ ሰብ ብዙሕ ከም ዝጻገም ክፍለጥ ይግባእ። ካብኡ ናባኡ፡ እቲ ኣብ “ኣይንፈላለ” ሰፊሩ ዘሎ ናይ 1940`ታት ታሪኽ`ኳ ይሓይሽን ገለ ምንጭታት ይርከበሉን እምበር፡ እቲ ናይ እዋን ፈደረሽን ፍጻመታት ግን፡ መንግስቲ ኢትዮጵያ ኮነ ኢሉ ሰነዳት ስለ ዘጥፍኣን ናብ ኢትዮጵያ ስለ ዘግዓዘን፡ ብሓበሬታ ዝደኸየ ኢዩ። በዚ ምኽንያት`ዚ፡ ናይ ሕጂ ጽሑፍና ነቲ ኣብ እዋን መንግስትነት ተድላ ባይሩ ዝነበረ ቐዳማይ ክፋል ፈደራል ስርዓት፡ ኣብ ናይ ጋዜጣ ዓንቀጻት፡ ኣብ ቃለ መጠይቓት፡ ኣብ ናይ ኣብያተ ፍርዲ ውሳነታትን ናይ ባይቶ ኤርትራ ጸብጻባትን ተመርኲሱ፡ ሓደ ሓፈሻዊ ስእሊ ናይቲ እዋን ክህብ ፈቲኑ ኣሎ። መብዛሕትኡ እቲ ዝተረኽበ ሓበሬታ ንፓለቲካዊ ኹነታት ናይቲ እዋን ዝምልከት ስለ ዝኾነ ድማ፡ እዚ መጽሓፍ`ዚ ብዝያዳ ኣብ ፓለቲካዊ ታሪኽ ዘመን ተድላ ባይሩ ዘኰረ ኢዩ። ንፓለቲካዊ ታሪኽ ጥራይ ንበይኑ መንጢልካ ኣውጺእካ ነቲ ማዕርኡ ክስራዕ ዝግባኦ ቊጠባውን ምምሕዳራውን ኩንታትን`ውን ሚዛን ዘይምሃብ ዝተማልኣ ስእሊ ከም ዘየቕርብ ዝተፈልጠ ኢዩ። እንተኾነ ግን፡ ኣብ ልዕል`ቲ ዘጓነፈና ናይ ምንጪ ሕጽረት፡ ብሓቂ`ውን ታሪኽ ዘመን ተድላ ካብ ካልእ ንላዕሊ ፓለቲካዊ ምውጣጥን ወጥርን ዝዓብለሎ ስለ ዝነበረ፡ እቲ ፍጻመታት ባዕሉ ናብኡ ገጹ ኢዩ ዘምርሕ ወይ ዘዛዙ። ኣብ ትሒቲ ዕብለላ፡ ውዲት፡ ዓመጽን ጥበራን መንግስቲ ኢትዮጵያ ድኣ ይኹን`ምበር ኣብ እዋን ፈደረሽን፡ ኤርትራውያን ነንሓድሕዶም ብፓለቲካዊ መገዲ ንኽፈታተኑ ምጡን ዕድል ረኺቦም ኢዮም። ፓለቲካ ኤርትራ፡ ኣብ ጊዜ ጣልያን ብጣልያን፡ ኣብ ጊዜ እንግሊዝ ድማ ብእንግሊዝ ክዕብለልን ክምራሕን ድሕሪ ምጽናሕ፡ ኮሚሽነር ሕቡራት ሃገራት ኣንሰ ማቲየንሶ ኣትዩ መስርሕ ፈደረሽን ምስ ጀመረ፡ ኣንፈቱ ክቕይር፡ ብምሉኡ እኳ እንተ ዘይኮነ፡ ገለ ኽፋላቱ ኣብ ኢድ ኤርትራውያን ኣትዪ ኣብ ሓድሕዶም ከዋስኦም፡ ክኣኻኽቦም፡ ክበታትኖም፡ ከጓንጾምን ክዓራቆምን ግድን ኮይኑ። በዚ መዳይ`ዚ ምስ ዝርአ፡ እቲ ብ“ዘመን ተድላ ባይሩ” ዝፍለጥ ካብ 1952 - 1955 ዝዝርጋሕ ቀዳማይ ክፋል እዋን ፈደረሽን፡ ኣብ ታሪኽ ኤርትራ ውሑድ መዳርግቲ ኢዩ እንተሃለዎ። ኣብዚ ጽሑፍ እዚ፡ ብዙሕ ናይ ፓለቲካ ምግልባጥ ክንርኢ ኢና። እቲ “ኢትዮጵያ ወይ ሞት” ዝብል ዝነበረ፡ ንናጽነት ኤርትራ ብዝኽፍአ መገዲ ሃስዩ ግዝኣት ኢትዮጵያ ንኽኣቱ ዘኽእለ ሓያል ምንቅስቓስ፡ ድልዱል ሰረት ከም ዘይነበሮ ክንግንዘብ ኢና። እቶም ዝተረሩ ደገፍቲ ኢትዮጵያ ከይተረፉ፡ ኣዝያ ውስንቲ ጨና ናጽነት ምስ ጨነው ክጠዓሱ፣ በቲ ኣንጻሩ ድማ ሓያላት ደገፍቲ ናጽነት ዝነበሩ፡ ተስፋ ስልጣን ምስ ረኸቡ ናብቲ ሓደ ሸነኽ ክናጠሩ`ውን ክንዕዘብ ኢና። ኣብ “ኣይንፈላለ” ዝነበረ ፓለቲካዊ ዝንባለታት፣ ገሊኡ ካብ ጒድለት ትምህርትን ተመኲሮን፡ ገሊኡ “ይሓይሽ” ካብ ዝብል እምነት፡ ሕልፍ ኢሉ ድማ ካብ ውልቃውን ጒጅላውን ናይ ረብሓ መበገሲ ይመጽእ ከም ዝነበረ ገሊጽና ኔርና። ናይ ፈደረሽን መርገጺታት ግን በቲ ሓዳግ ወይ ገዳፍ ዓይንን ኣመለኻኽታን ጥራይ ክትሓልፎ ከም ዘጸግም ኣንባቢ ባዕሉ መደምደምታ ዝህበሉ ጉዳይ ክኸውን ኢዩ።
== Driznaft: Kiravians in the Crusades ==


 
{| class="wikitable"
 
|+ Caption text
{| align=right cellspacing=0 width=350px class="infobox toccolours" style="padding: 0.8em 0.8em 0.8em 0.8em; margin: 0em 0em 0.75em 0.75em; background: #fcfcfc; vertical-align: middle; border-h: 1px #c6c6c6 solid; border-top: 1px #c6c6c6 solid; border-left: 1px #c6c6c6 solid; border-right: 1px #c6c6c6 solid; border-bottom: 1px #c6c6c6 solid; border: 1px #c6c6c6 solid; font-size: 85%; span: 1px #c6c6c6 solid;"
| colspan="2" bgcolor="#3CB371" |
|-
|-
| colspan=2 | <hr>
! Notes
|-
|-
| style="font-size: 10.2pt; background: #fcfcfc; text-align: center;" colspan=2 | '''State of Knassania'''<br>'''ꆆꆡꇂꈂ ꈝ ꈵꉑꉣꉴꊃꊗ'''<br>'''''Őrka Kiṉaʂım'''''
| ‣ Melians and Sydona are key<br> ‣ Need to coørdinate with Banglazesh
|-
‣ t. Urcea pro:
| align=center colspan=2 style="padding: 0em 0em 0.5em 0em; text-align: center; background: #fcfcfc;"| [[File:KnassaniaFlag.png|300px]]<br><small>Flag</small>
  ‣ i think you're actually best positioned for crusades to naturally lead into kiravian empire abroad
|-
    loose coscivians would be all over crusading
| align=center colspan=2 style="padding: 0em 0em 0.5em 0em; text-align: center; background: #fcfcfc;"|
    coscivian crusader states everywhere
|-
    the states continue to exist just sort of due to lack of opposition and inertia until ideas about like
| colspan="2" bgcolor="#3CB371" |
    Great Coscivia and political unity of these places comes about later
|-
    granted a crusader state surviving until the 17th century at earliest is a long time
| colspan=2 | <hr>
    are there any analogous pre nationalism movements like this? would be worth researching
|-
  ‣ the less fun but more plausible option ends up being like Coscivian noble families in these places keep dying out, causing more and more distant relations to be 
| '''Country''' || [[Kiravia|Kiravian Federacy]]
    more or less forced to assume them overseas while being increasingly more poor and irrelevant, such that you end up having prosperous Kiravians basically passing      up foreign thrones
|-
    and in many cases they just end up being bequeathed to the kiravian state
| '''Capital''' || [[Cities of Kiravia#Kursakanta|Kursakanta]]
    whch i think would bebest for the melians as the crusader state par excellence unless you have something in mind for them
|-
 
| '''Population''' || 2,956,870
‣ Some form of escheat where heirless lands and titles revert to His Marbliness
|-
| '''Governor''' || D. Imus Śrekśavn
|-
| '''Legislature''' || Auditorium
|-
| '''[[Federal Stanora|Stanora]] seats''' || 3
|-
| '''Official languages''' || [[Should have been|Fever Swamp Coscivian]]<br>[[Should have been|Pine Swamp Coscivian]]<br>[[Should have been|Riśdan Coscivian]]
|-
| '''Postal Abbreviation''' || PKJ
|-
| '''Time Zone''' || Valēka Standard Time
|-
| colspan="2" bgcolor="#3CB371" |
|-
| colspan=2 | <hr>
|}
|}
[[Category:Kiravian federal subjects]]
[[Category:KRV]]
[[Category:IXWB]]


Kiravian crusaders came mainly from South Kirav, the Baylands, and Farravonia.
[What polities controlled these lands during this period, and who ruled them/led or sponsored the Crusades from there?]


ኣብ መእተዊ ናይ “ኣይንፈላለ” ብስፊሑ ተገሊጹ ከም ዘሎ፡ ሓቀኛ ታሪኽ ኤርትራ ካብ ሰነዳት ናይቶም በብጊዜኡ ዝገዝኡዋ ወገናትን ካልኦት ናይ ደገ ተዓዘብትን ጥራይ ክግለጽ ዘይክኣል`ዩ። ታሪኽ ኤርትራ ብኤርትራውያን ዝስራህ ክነሱ ግን፡ ማዕረ`ቲ ናይ ገዛእቲ ሰነዳት ክሰርዖ ብዝኽእል ኣገባብ ከይተሰነደ ሰለ ዝጸንሐ፡ ብዛዕብኡ ክጽሕፍ ዝብገስ ሰብ ብዙሕ ከም ዝጻገም ክፍለጥ ይግባእ። ካብኡ ናባኡ፡ እቲ ኣብ “ኣይንፈላለ” ሰፊሩ ዘሎ ናይ 1940`ታት ታሪኽ`ኳ ይሓይሽን ገለ ምንጭታት ይርከበሉን እምበር፡ እቲ ናይ እዋን ፈደረሽን ፍጻመታት ግን፡ መንግስቲ ኢትዮጵያ ኮነ ኢሉ ሰነዳት ስለ ዘጥፍኣን ናብ ኢትዮጵያ ስለ ዘግዓዘን፡ ብሓበሬታ ዝደኸየ ኢዩ። በዚ ምኽንያት`ዚ፡ ናይ ሕጂ ጽሑፍና ነቲ ኣብ እዋን መንግስትነት ተድላ ባይሩ ዝነበረ ቐዳማይ ክፋል ፈደራል ስርዓት፡ ኣብ ናይ ጋዜጣ ዓንቀጻት፡ ኣብ ቃለ መጠይቓት፡ ኣብ ናይ ኣብያተ ፍርዲ ውሳነታትን ናይ ባይቶ ኤርትራ ጸብጻባትን ተመርኲሱ፡ ሓደ ሓፈሻዊ ስእሊ ናይቲ እዋን ክህብ ፈቲኑ ኣሎ። መብዛሕትኡ እቲ ዝተረኽበ ሓበሬታ ንፓለቲካዊ ኹነታት ናይቲ እዋን ዝምልከት ስለ ዝኾነ ድማ፡ እዚ መጽሓፍ`ዚ ብዝያዳ ኣብ ፓለቲካዊ ታሪኽ ዘመን ተድላ ባይሩ ዘኰረ ኢዩ። ንፓለቲካዊ ታሪኽ ጥራይ ንበይኑ መንጢልካ ኣውጺእካ ነቲ ማዕርኡ ክስራዕ ዝግባኦ ቊጠባውን ምምሕዳራውን ኩንታትን`ውን ሚዛን ዘይምሃብ ዝተማልኣ ስእሊ ከም ዘየቕርብ ዝተፈልጠ ኢዩ። እንተኾነ ግን፡ ኣብ ልዕል`ቲ ዘጓነፈና ናይ ምንጪ ሕጽረት፡ ብሓቂ`ውን ታሪኽ ዘመን ተድላ ካብ ካልእ ንላዕሊ ፓለቲካዊ ምውጣጥን ወጥርን ዝዓብለሎ ስለ ዝነበረ፡ እቲ ፍጻመታት ባዕሉ ናብኡ ገጹ ኢዩ ዘምርሕ ወይ ዘዛዙ። ኣብ ትሒቲ ዕብለላ፡ ውዲት፡ ዓመጽን ጥበራን መንግስቲ ኢትዮጵያ ድኣ ይኹን`ምበር ኣብ እዋን ፈደረሽን፡ ኤርትራውያን ነንሓድሕዶም ብፓለቲካዊ መገዲ ንኽፈታተኑ ምጡን ዕድል ረኺቦም ኢዮም። ፓለቲካ ኤርትራ፡ ኣብ ጊዜ ጣልያን ብጣልያን፡ ኣብ ጊዜ እንግሊዝ ድማ ብእንግሊዝ ክዕብለልን ክምራሕን ድሕሪ ምጽናሕ፡ ኮሚሽነር ሕቡራት ሃገራት ኣንሰ ማቲየንሶ ኣትዩ መስርሕ ፈደረሽን ምስ ጀመረ፡ ኣንፈቱ ክቕይር፡ ብምሉኡ እኳ እንተ ዘይኮነ፡ ገለ ኽፋላቱ ኣብ ኢድ ኤርትራውያን ኣትዪ ኣብ ሓድሕዶም ከዋስኦም፡ ክኣኻኽቦም፡ ክበታትኖም፡ ከጓንጾምን ክዓራቆምን ግድን ኮይኑ። በዚ መዳይ`ዚ ምስ ዝርአ፡ እቲ ብ“ዘመን ተድላ ባይሩ” ዝፍለጥ ካብ 1952 - 1955 ዝዝርጋሕ ቀዳማይ ክፋል እዋን ፈደረሽን፡ ኣብ ታሪኽ ኤርትራ ውሑድ መዳርግቲ ኢዩ እንተሃለዎ። ኣብዚ ጽሑፍ እዚ፡ ብዙሕ ናይ ፓለቲካ ምግልባጥ ክንርኢ ኢና። እቲ “ኢትዮጵያ ወይ ሞት” ዝብል ዝነበረ፡ ንናጽነት ኤርትራ ብዝኽፍአ መገዲ ሃስዩ ግዝኣት ኢትዮጵያ ንኽኣቱ ዘኽእለ ሓያል ምንቅስቓስ፡ ድልዱል ሰረት ከም ዘይነበሮ ክንግንዘብ ኢና። እቶም ዝተረሩ ደገፍቲ ኢትዮጵያ ከይተረፉ፡ ኣዝያ ውስንቲ ጨና ናጽነት ምስ ጨነው ክጠዓሱ፣ በቲ ኣንጻሩ ድማ ሓያላት ደገፍቲ ናጽነት ዝነበሩ፡ ተስፋ ስልጣን ምስ ረኸቡ ናብቲ ሓደ ሸነኽ ክናጠሩ`ውን ክንዕዘብ ኢና። ኣብ “ኣይንፈላለ” ዝነበረ ፓለቲካዊ ዝንባለታት፣ ገሊኡ ካብ ጒድለት ትምህርትን ተመኲሮን፡ ገሊኡ “ይሓይሽ” ካብ ዝብል እምነት፡ ሕልፍ ኢሉ ድማ ካብ ውልቃውን ጒጅላውን ናይ ረብሓ መበገሲ ይመጽእ ከም ዝነበረ ገሊጽና ኔርና። ናይ ፈደረሽን መርገጺታት ግን በቲ ሓዳግ ወይ ገዳፍ ዓይንን ኣመለኻኽታን ጥራይ ክትሓልፎ ከም ዘጸግም ኣንባቢ ባዕሉ መደምደምታ ዝህበሉ ጉዳይ ክኸውን ኢዩ።
[[Category:KRV]]
 
==Society and Culture==
{{Bar box
|title=<center>Ethnocultural Breakdown</center>
|titlebar=#ddd
|left1= <center>Group</center>
|right1= <center>Percentage</center>
|float=right
|width=300px
|bars=
{{bar percent|[[Coscivian civilisation|Coscivians]]|darkseagreen|91.6}}
{{bar percent|[[Urom]]|DarkSlateBlue|8.4}}
{{bar percent|{{wp|Albanian people|Other}}|grey|0.8}}
{{bar percent|{{wp|Ogre}}|lime|0.1}}
}}